Soudní dvůr EU: NE embryodestruktivním patentům!

čtvrtek 20. říjen 2011 22:24

18. října 2011 vynesl Soudní dvůr EU průlomový rozsudek: Žádné embryodestruktivní postupy nesmějí být patentovány. Rozsudek ukončil několikaletý spor mezi německým neurobiologem a organizací Greenpeace. Podle patentového poradce Greenpeace Christopha Thena je tento rozsudek důležitým krokem v současných dějinách práva EU. Rozsudek potvrdil, že lidská bytost musí být chráněna proti komerčnímu využití a zneužití ve všech fázích života.

Celá věc začala v roce 1997, když německý neurobiolog Oliver Brüstle přihlásil patent na embryonální kmenové buňky. Za dva roky mu byl patent udělen. Obsahoval postup na „výrobu“ izolovaných a očištěných progenitorových neurálních buněk získávaných z lidských embryonálních kmenových buněk. Progenitorové a neurální buňky měly sloužit k léčbě nervových poruch. Podle znění patentu se kmenové buňky získávaly i klonováním embryí. V roce 2004 podalo Greenpeace žalobu ke Spolkovému patentovému soudu, aby přezkoumal právně etické hranice - s ohledem na právo EU. Patentové právo EU totiž výslovně zakazuje patenty, které by komerčně využívaly lidská embrya. Spolkový patentový soud následně prohlásil Brüstleho patent za neplatný v rozsahu, v němž se týká postupů, které umožňují získávání progenitorových buněk z kmenových buněk lidských embryí (a poukázal na ochranu lidské důstojnosti a lidského života). Brüstle podal v roce 2009 odvolání k Nejvyššímu spolkovému soudu.

 

Nejvyšší spolkový soud si „nevěděl rady“ s tím, jak má vyložit pojem lidské embryo a položil Soudnímu dvoru EU otázku ohledně výkladu tohoto pojmu (pojem totiž nebyl definován ve směrnici týkající se právní ochrany biotechnologických vynálezů). Konkrétně se jednalo o otázku, zda se vyloučení patentovatelnosti lidského embrya týká všech stádií života počínaje oplozením vajíčka nebo zda musí být splněny další podmínky, jako je např. dosažení určitého vývojového stádia. A co na to Soudní dvůr EU?

 

V březnu 2011 prohlásil generální advokát Soudního dvora EU, že buňky, ze kterých se vyvíjí člověk nejsou žádný „vynález“, a proto je není možné patentovat. Odborný znalec Soudního dvora EU tehdy napsal, že z patentování musí být vyloučeny ty vynálezy, u kterých provedení technického postupu, který má být patentován, vyžaduje předchozí zničení lidských embryí nebo jejich použití jakožto výchozího materiálu.

 

V rozsudku z 18. října t.r. se Soudní dvůr vyjádřil k výkladu pojmu lidské embryo tak, že není jeho úkolem vyjadřovat se k lékařským či etickým otázkám, jež s pojmem souvisí a omezuje se na právní výklad relevantních ustanovení směrnic Evropského práva. Kontext a účel směrnic ukazují, že unijní zákonodárce vylučuje možnost patentovat postup, při němž by mohlo být narušeno respektování lidské důstojnosti. Pro Soudní dvůr EU z toho plyne, že pojem lidské embryo musí být chápán široce. Důležitou částí rozsudku je i vyjádření k problému, zda pojem nepatentovatelných použití lidských embryí pro průmyslové nebo obchodní účely zahrnuje i použití k účelům výzkumným. Soudní dvůr EU bystře odhalil, že Brüstleho „vynález“ v zásadě implikuje průmyslové a obchodní využití a nepovolil proto ani výzkumné účely, jež jsou předmětem přihlášky k patentu. Závěr rozsudku říká: „Vědecký výzkum zahrnující použití lidských embryí nemůže získat patentovou ochranu.“ Následně však připomíná, že patentovatelnost není zakázána v případě, když se týká použití k terapeutickému nebo diagnostickému účelu (tedy v případě činností, jež jsou přínosné pro zlepšení šancí na život či k nápravě vad lidských embryí). Nakonec je v rozsudku jasně řečeno, že získávání kmenových buněk předpokládá zničení lidských embryí, a proto nelze „vynález“ patentovat.

 

Co dodat? Osobně jsem rozsudek Soudního dvora přivítal s radostí. A musím se přiznat, že mě velmi povzbudila i skutečnost, že se v dané věci aktivně angažovala právě organizace Greenpeace. Ukázalo se, že její členové nelezou pouze na čadící komíny nebo se jenom nepoutají řetězy ke kolejím, po kterých má projíždět transport vyhořelého jaderného paliva – jak by se mohl domnívat nezainteresovaný průměrný pozorovatel.

 

Patentový poradce Greenpeace Christoph Then říká, že tento průlomový rozsudek bude mít vliv i na budoucí patentová řízení přestože již od roku 2006 neuděluje Evropský patentový úřad žádné patenty na lidské embryonální kmenové buňky. Budou to ale právě národní patentové úřady, které budou muset změnit praxi, jež musí být v souladu s Evropským právem. Brüstle a spousta dalších „vynálezců“ by chtěli dosáhnout toho, aby embryodestruktivní postupy mohly být patentovány a průmyslově využity. Těmto choutkám udělal rozsudek konec, říká Christoph Then.

 

Je jasné, že se naskýtá oprávněná otázka: Nezamezí rozsudek další výzkum, který se oháněl humánními důvody? Důvody, které mohou být oprávněné a závažné: Výzkum a léčba těžkých onemocnění (např. Parkinsonovy nemoci). Rozsudek nezakázal jakýkoli výzkum. Zakázal pouze patentovatelnost embryodestruktivních postupů. Terapeutické a diagnostické postupy podpořil. Bylo by naivní si myslet, že výzkumné společnosti s výzkumem přestanou. Rozsudek však přinesl jasný signál a vymezení hranic. Jde totiž o podstatnou věc: Aby se výzkum použití kmenových buněk přeorientoval na postupy neembryodestruktivní. Důvodů je vícero. Prvním závažným důvodem je nepříliš velká úspěšnost embryodestruktivních postupů. A z pohledu etiky se jedná o šílený utilitarismus. Embryodestrukce se totiž děje jako „pouhý prostředek“ za účelem nejisté léčby. Jedná se o nelidské experimentování s lidskými bytostmi. Druhý důvod je stejně závažný: Existují neembryodestruktivní způsoby získávání kmenových buněk! Cituji Prof. Josefa Syku, předního českého neurofyziologa a vědce:

 

Ukazuje se ale také, že i v dospělém organismu existují kmenové nediferencované buňky, které lze použít pro podobné účely, to znamená k vytvoření buněčné linie pro léčbu některých zatím nevyléčitelných chorob. Kmenových buněk je mnoho například v kostní dřeni. Velkým překvapením pro vědecký svět v posledních letech bylo zjištění, že kmenové buňky existují i v dospělém mozku. Ještě nedávno platilo téměř jako dogma, že člověk se narodí s určitým počtem neuronů a ty že postupně ubývají a už se nikdy nenahrazují. Nyní už je jasné, že existují minimálně dvě oblasti v mozku - hipokampus a čichový orgán, přesněji řečeno čichové nervové buňky, kde vznikají nové kmenové buňky, které se neustále obnovují a tudíž je jich možné využít k vytvoření buněčné linie. Tyto dospělé kmenové buňky poskytují alternativní řešení pro léčbu založenou na embryonálních kmenových buňkách, která naráží v četných zemích na vážné etické problémy.“ (znění celého článku zde).

 

Důvodů, proč jsem napsal tento článek, mám několik:


  • ukázat široký záběr aktivit organizace Greenpeace
  • vyjádřit osobní souhlas s rozsudkem Soudního dvora EU

  • přispět bioetickým tématem, které ukazuje nehumánní tvář naší civilizace

 

Pro zájemce uvádím odkaz na znění celého rozsudku zde.

Další zdroj: http://www.greenpeace.de/

 

Vojtěch Šimek

DanaDrsné bioetické téma00:3527.10.2011 0:35:15

Počet příspěvků: 1, poslední 27.10.2011 0:35:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Vojtěch Šimek

Vojtěch Šimek

Philosophia nos et alia multa et hoc, quod est difficillimum, docuit, ut nos ipsos nosceremus.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky