Caritas in veritate o vztahu člověka k přírodě

čtvrtek 31. březen 2011 21:05

V druhé části čtvrté kapitoly encykliky (okružního listu) Caritas in veritate (Láska v pravdě) předkládá Benedikt XVI. velmi dobré myšlenky k problematice vztahu mezi člověkem a životním prostředím. 1) upozorňuje, že prvním důležitým kritériem je, zda člověk chápe přírodu jako produkt náhody. Jedná se o rozhodující kriterium, které určuje hodnotové soudy a v neposlední řadě i sebepochopení člověka v celku přírody. 2) upozorňuje také na fakt globální odpovědnosti. V tom se shoduje např. s židovským filosofem Hansem Jonasem. To nejpodstatnější, dle mého názoru, vystihuje teze závěru kapitoly: 3) "Způsoby, jakými lidstvo zachází s životním prostředím, závisejí na způsobech, jakými zachází samo se sebou, a naopak."

 

Pojďme se na to podívat podrobněji:

 

1) První myšlenka se se dotýká klíčového (pro mnohé neřešitelného) problému: dokazatelnosti nenáhodnosti světa a člověka. Je-li příroda (a rovněž člověk) produktem náhody - říká Benedikt XVI. - oslabuje se v něm vědomí odpovědnosti. A to jednak vůči přírodě jako takové a také vůči sobě samému i ostatním lidem. Příklad: ve světě, který je produktem (evoluční) náhody, se (evoluční) náhodou vzniklí lidé mohou zcela vyhubit (např. totální atomovou válkou) a když bude po všem, lze jen suše konstatovat: lidé "náhodou" vznikli a "nešťastnou náhodou" se vyhubili. Toť vše. Náhodný vznik a konec nenabízí příli optimistické perspektivy. Benedikt XVI. sice nedokazuje "nenáhodnost" světa a člověka, ale spíše upozorňuje na důsledky pohodlně přijaté teze "náhodnosti". Je-li vše náhoda, neexistuje odpovědnost. Ani za sebe sama (za své činy), ani za druhé, ani za přírodu. Proto jde o klíčovou otázku!

 

2) Pojďme dále. Pokud přijmeme tezi "nenáhodnosti", znamená to, že za naší existencí i existencí světa stojí nějaký úmysl, smysl a před ní snad cíl (řec. telos). Zde se dostáváme pro změnu k jedné z hlavních myšlenek Hanse Jonase. Ten chápe jako základní hodnotu právě onen telos, onu účelovost, která souhlasí s tezí "nenáhodnosti". Jonas pokládá účelovost jednotlivých částí přírody i účelovost přírody jako celku za hodnotu hodnou pozornosti. Co to znamená? Toto: Protože se v člověku "dovršila" účelovost přírody, a jen on, jako její součást a zároveň ji do jisté míry přesahující, může z poznané účelovosti usuzovat na to, že příroda obsahuje základní hodnotu jednotlivě i jako celek (jakýsi celé přírodě společný a ji do jisté míry přesahující "hlavní telos"), má povinnost ho respektovat a ne (z)ničit.

 

3) Nejzajímavější ale také nejobtížnější problém předkládá třetí myšlenka. Je-li pravdivá, měla by nás přivést k samému jádru krize vztahu mezi člověkem a přírodou. Vychází z předpokladu, že vztah člověka k sobě samému odpovídá modu agendi ad extra (způsobu konání navenek - vůči přírodě), jak se chová ke všemu ostatnímu, co není on sám. Proto jsou sebeporozumění, sebehodnocení, sebepoznání určujícími parametry pro jeho činnost. Jednoduše si to můžeme představit na všeobecně přijímaném předpokladu, který říká, že vnitřní stav a rozpoložení se promítá např. do atmosféry, kterou okolo sebe člověk šíří; do způsobu, jak se snaží přetvářet své okolí. Pokud je tedy pravda to, co třetí myšlenka vypovídá - a v zásadě proti ní nemůže být námitek - nelze s Benediktem XVI. nesouhlasit: "Způsoby, jakými lidstvo zachází s životním prostředím, závisejí na způsobech, jakými zachází samo se sebou, a naopak."

 

Benediktova intence jde ještě dále: apeluje totiž na schopnost člověka poznat a naučit se číst v "knize přírody" tak, aby objevil onu skrytou "gramatiku", porozuměl jí a také podle toho jednal (jde o analogicky opačný pohyb k předchozí činnosti ad extra). Když zaměříme pozornost na tento předpoklad, znamená to, že příroda obsahuje určité normativy (a poznat je, jest úkolem člověka). A zde se opět dostáváme k tezi Hanse Jonase. Ten říká, že z "bytí" (Sein) vyplývá také povinnost (Sollen). Ve středověké terminologii bychom mohli hovořit o lex naturalis (přirozeném zákoně), který objevujeme, nikoli "tvoříme"; a dokonce je možné tvrdit, že ho nestačí pouze subjektivně interpretovat (podle historických, kulturních a jiných daností), ale je třeba si položit otázku, zda je možné ho poznat v jeho, řekněme, podstatných rysech a zda jsou takové základní kontury určující a platné nezávisle na čase, okolnostech apod.. Možná si řeknete: Nic nového pod sluncem. Vrhla tedy třetí myšlenka nějaký nový pohled na současnou krizi vztahu mezi člověkem a přírodou? Pro mě tedy ano.

 

Poslední neméně zajímavou myšlenku naznačuje Benedikt v posledním odstavci čtvrté kapitoly. Mnozí z vás by s jeho teologickou formulací nemuseli souhlasit, a tak se ji pokusím ještě trochu "zesvětštit" a dát jí filosofický kabát. Benedikt mluví o faktu "nezhotovitelnosti pravdy", jednoduše řečeno, člověk může přírodu "přetvářet", ale nikoli "vyrábět", může např. sestrojit dokonalý počítač, ale nikoli lidskou bytost schopnou svobodně milovat. Dnešní mentalita je, odvážím se generalizace, z větší části opačná: člověk věří(!), že může vyprodukovat koneckonců všechno - a my jsme často nakloněni věřit(!), že to jednou přece jen dokáže, že pokrok je nekonečný a vyřeší všechny problémy. Je-li to tak, pak nelze ovšem mluvit o žádné ekologické krizi. Jde v podstatě jen o přechodná stadia na nekonečné cestě ke skvělé budoucnosti. Protože pokud si zničíme přirozené prostředí, dokážeme ho nakonec přece jen nahradit. To říká víra v pokrok.

 

Podle Benedikta, a já s ním nemohu v zásadě nesouhlasit, je ale ekologická krize primárně krizí člověka, který uvěřil v pokrok, uvěřil, že všechny problémy světa jsou řešitelné: technologicky, ekonomicky, lékařsky, (... a také filosoficky :)

 

 

Vojtěch Šimek

ViktorSisyfos v nás?00:464.4.2011 0:46:34
karel klozarjeste je potreba se optat...18:503.4.2011 18:50:55
vvenca ještě a nakonec17:002.4.2011 17:00:05
karel klozara jeste...11:292.4.2011 11:29:45
karel klozarabych ze jeste vojty zastal...11:282.4.2011 11:28:57
karel klozarvojto...22:401.4.2011 22:40:13
Ad Marek II.16:551.4.2011 16:55:06
marekBohužel na myšlence,07:101.4.2011 7:10:10
ad Marek22:1431.3.2011 22:14:30
la.mi(Michaela)Je to dobry pocit vedet,21:3131.3.2011 21:31:09
marekUž to, že v bodě 1 kladete21:2931.3.2011 21:29:39

Počet příspěvků: 11, poslední 4.4.2011 0:46:34 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Vojtěch Šimek

Vojtěch Šimek

Philosophia nos et alia multa et hoc, quod est difficillimum, docuit, ut nos ipsos nosceremus.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky